Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití fyzioterapie u myasthenia gravis
Ondráčková, Radka ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Myasthenia gravis je autoimunitní onemocnění postihující nervosvalový přenos. Projevuje se svalovou slabostí a únavou, které charakteristicky kolísající a mění se v čase. Mezi nejčastěji postižené svaly patří extraokulární, mimické, orofaryngeální, horních a dolních končetin, respirační. Nutné je vyšetření postižených skupin a zachování funkce respiračních svalů. Rizika respiračních obtíží se zvyšují se zhoršujícím se stavem v důsledku svalové slabosti a s nástupem myasthenické krize. Práce je zaměřená na využití fyzioterapie u pacienta s myasthenií. Dle stavu pacienta lze v terapii využít respirační fyzioterapii, orofaciální stimulaci, kinesio tape. V kazuistice je zmíněná i senzomotorická stimulace a nordic walking na podporu kondice. Cílem léčby je včasná prevence a řešení komplikací. Práce obsahuje kazuistiku pacienta s myasthenií gravis.
Imunopatogenetické mechanismy u myasthenia gravis a vliv thymektomie
Jakubíková, Michala ; Nevšímalová, Soňa (vedoucí práce) ; Bojar, Martin (oponent) ; Špalek, Peter (oponent)
Úvod: Myasthenia gravis (MG) je autoimunitní onemocnění, v jehož důsledku dochází k poruše nervosvalového přenosu a u kterého je thymus považován za patogenní orgán. Dřívější představy o tom, že MG je pouze receptorová nemoc, jsou již překonány. Dochází k imunopatologickým změnám jak v oblasti cílových struktur [specifických receptorů pro acetylcholin (AChR], svalově specifickou tyrosinkinázu (MuSK) a nízkodenzitnímu lipoproteinu 4 (Lrp4)], thymu, ale i periferních lymfoidních orgánů. Prvotní poznatky o poruše humorální imunity s rozhodující rolí patologických autoprotilátek byly korigovány nálezem imunitní dysregulace na úrovni T lymfocytů. Podle dnešních znalostí se při rozvoji a udržování MG účastní autoimunitního zánětu téměř všechny typy buněk s imunitní funkcí: pomocné CD4+ T lymfocyty, cytotoxické CD8+ T lymfocyty, regulační CD4+CD25+ T lymfocyty, Th17 lymfocyty, B lymfocyty i plazmatické buňky. Dominující roli v imunopatologických dějích má u mladších pacientů thymus, u nemocných starších se uplatňují i extrathymické mechanismy. V důsledku toho, thymektomie (TE) je všeobecně přijímaná jako součást léčby u MG. Dosud ale neexistují nepochybná data ověřená prospektivní kontrolovanou studií, která by prokazovala efekt této léčebné alternativy. Rovněž není jasný přesný mechanismus, kterým TE...
Ošetřovatelská péče o pacienta s myasthenia gravis
HŮLOVÁ, Jiřina
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o pacienta s myasthenia gravis, jejím cílem je zmapování ošetřovatelské péče o pacienta s onemocněním myasthenia gravis. Formulovány byly též dvě výzkumné otázky zjišťující specifika ošetřovatelské péče o pacienta s onemocněním myasthenia gravis na standardním oddělení a specifika ošetřovatelské péče o pacienta s onemocněním myasthenia gravis na umělém plicním ventilátoru. V teoretické části je podána charakteristika onemocnění, klinický obraz nemoci, průběh onemocnění, včetně výskytu myastenické krize. Detailněji je přiblížena ošetřovatelská péče o pacienta s myasthenia gravis. Empirická část obsahuje popis realizovaného kvalitativního výzkumu. Technikou výzkumu byl polostrukturovaný rozhovor, data byla analyzována pomocí metody otevřeného kódování, technikou papír-tužka. Rozhovor obsahoval 31 otázek rozdělených do čtyřech hlavních částí, zaměřených na znalost sester onemocnění myasthenia gravis, specifika ošetřovatelské péče o pacienta s myasthenia gravis, rizika a režimová opatření u pacienta s onemocněním myasthenia gravis a edukaci pacienta, včetně spolupráce s rodinou. V případě sester z akutních lůžek (ARO/JIP) byl rozhovor rozšířen o pátou oblast mapující specifika péče o nemocného s myasthenia gravis na akutním oddělení. Výzkumný soubor tvořilo deset sester, z nichž čtyři působí na odděleních JIP či ARO. Analýzou rozhovorů bylo vytvořeno celkem 5 kategorií, z nichž některé jsou dále členěny do dílčích podkategorií. Prezentace zjištěných výsledků je podána s využitím těchto kategorií, v případě relevantnosti jsou uváděny přímé výroky informantek, přibližujících specifika ošetřovatelské péče o pacienty s myasthenia gravis na standardních odděleních nebo odděleních ARO/JIP. Zjištěné výsledky poukazují na potřebu věnovat v rámci ošetřovatelské péče o pacienty s myasthenia gravis ze strany sester pozornost především dekubitům, oblasti hygieny, stravování, důležitá je i edukace pacientů a jejich blízkých. Ošetřovatelská péče na standardním oddělení a odděleních ARO/JIP se liší, rozdíl lze spatřovat především v důrazu kladeném na odděleních akutní péče dýchacím cestám, prevenci dekubitů, které mohou vznikat i v dýchacích cestách, prevenci nozokomiálních nákaz. Na oddělení ARO/JIP musí být sestry také ve větší míře připraveny na náhlé zhoršení stavu pacienta, od kterého se odvíjí následná ošetřovatelská péče, užívána bývá endotracheální rourka, případně tracheostomická kanyla. V návaznosti na zjištěné výsledky lze také doporučit osloveným zdravotnickým zařízením vytvoření ošetřovatelského standardu o pacienta s myastenií, které není k dispozici na žádném ze standardních oddělení, na nichž byl výzkum prováděn. Přínos bakalářské práce je možné spatřovat v zachycení komplexnosti ošetřovatelské péče o pacienty s myasthenia gravis, včetně uvedení oblastí, kterým musí sestry věnovat zvýšenou pozornost, s poukázáním na odlišnosti poskytování ošetřovatelské péče o pacienty s myasthenia gravis na odděleních standardních a odděleních ARO/JIP. Výsledky práce mohou být využity sestrami, které o tyto pacienty pečují, především však mohou být vodítkem pro sestry, které s těmito pacienty dosud nemají zkušenosti. Předložené poznatky mohou využít tyto sestry v situaci, kdy budou nuceny poskytovat ošetřovatelskou péči i těmto pacientům.
Myasthenia gravis z pohledu sestry.
FEJERČÁKOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá problematikou autoimunitního onemocnění Myasthenia gravis. Je zaměřena zejména na ošetřovatelskou péči z pohledu sestry. Práce se zaměřuje především na ošetřovatelský proces pacienta s onemocněním myasthenia gravis. Velmi důležitou součástí práce je pohled a úloha sestry. Práce se snaží o celkový popis tohoto nesmírně mnohotvárného a závažného onemocnění. Cílem práce bylo zjistit pohled sester na onemocnění Myasthenia gravis. Pro zpracování empirické části práce bylo zvoleno kvalitativního šetření, konkrétně metoda polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořily sestry z neurologických oddělení vybraných nemocnic. Zvolena byla metoda dotazování a technika hloubkového rozhovoru, s následnou analýzou získaných dat pomocí metody kódování v ruce, tzv. metoda papír-tužka. Výsledky potvrdily nutnost organizování seminářů a přednášek na téma onemocnění Myasthenia gravis, protože dotazované sestry nemají dostatečné odborné informace o nemoci. Dále by na každém z oddělení neurologie měl být vypracován standard ošetřovatelské péče o pacienty s myasthenia gravis. Velmi důležitou součástí je také edukace pacientů. Přínos výsledků práce je možno vidět v zlepšení ošetřovatelské péči o nemocné s Myasthenia gravis na základě organizovaných seminářů, edukaci a vypracování standardů na odděleních neurologie.
Možnosti fyzioterapie u pacientů s Myasthenia gravis. Podtitul: Diagnostika a terapie
Vítková, Michaela ; Jeníček, Jakub (vedoucí práce) ; Konopáčová, Eva (oponent)
bakalářské práce Jméno: Michaela Vítková Vedoucí práce: Mgr. Jakub Jeníček Oponent práce: Název bakalářské práce: Možnosti fyzioterapie u pacientů s Myasthenia gravis. Diagnostika a terapie Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce pojednává o možnostech fyzioterapie u pacientů s neurologickým onemocněním Myasthenia gravis. Vhodně zvolená fyzioterapeutická intervence může být důležitou součástí komplexní péče o myastenické pacienty. V teoretické části je popsána charakteristika nemoci (klinický obraz, imunopatogeneze, diagnostika, léčba) a vybrané fyzioterapeutické metody, které by bylo možné využít u pacientů s Myasthenia gravis. Praktická část práce obsahuje kazuistiky dvou vybraných pacientek. Cílem praktické části bylo ověřit, jaké fyzioterapeutické metody či jejich prvky jsou vhodné pro práci s myastenickými pacienty, a zda pravidelná pohybová aktivita přispívá ke zlepšení zdravotního stavu pacientů. Terapie byly rozděleny do dvou bloků, přičemž jeden blok trval 14 dní. Pro porovnání výsledků před terapií a po terapii byly zvoleny standardizované testovací škály, které jsou popsány v teoretické části práce. Výsledky prokázaly zlepšení v několika měřených parametrech.
Imunopatogenetické mechanismy u myasthenia gravis a vliv thymektomie
Jakubíková, Michala ; Nevšímalová, Soňa (vedoucí práce) ; Bojar, Martin (oponent) ; Špalek, Peter (oponent)
Úvod: Myasthenia gravis (MG) je autoimunitní onemocnění, v jehož důsledku dochází k poruše nervosvalového přenosu a u kterého je thymus považován za patogenní orgán. Dřívější představy o tom, že MG je pouze receptorová nemoc, jsou již překonány. Dochází k imunopatologickým změnám jak v oblasti cílových struktur [specifických receptorů pro acetylcholin (AChR], svalově specifickou tyrosinkinázu (MuSK) a nízkodenzitnímu lipoproteinu 4 (Lrp4)], thymu, ale i periferních lymfoidních orgánů. Prvotní poznatky o poruše humorální imunity s rozhodující rolí patologických autoprotilátek byly korigovány nálezem imunitní dysregulace na úrovni T lymfocytů. Podle dnešních znalostí se při rozvoji a udržování MG účastní autoimunitního zánětu téměř všechny typy buněk s imunitní funkcí: pomocné CD4+ T lymfocyty, cytotoxické CD8+ T lymfocyty, regulační CD4+CD25+ T lymfocyty, Th17 lymfocyty, B lymfocyty i plazmatické buňky. Dominující roli v imunopatologických dějích má u mladších pacientů thymus, u nemocných starších se uplatňují i extrathymické mechanismy. V důsledku toho, thymektomie (TE) je všeobecně přijímaná jako součást léčby u MG. Dosud ale neexistují nepochybná data ověřená prospektivní kontrolovanou studií, která by prokazovala efekt této léčebné alternativy. Rovněž není jasný přesný mechanismus, kterým TE...
Fyzioterapie u myasthenia gravis
Ondráčková, Radka ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Bibliografický záznam ONDRÁČKOVÁ, Radka. Fyzioterapie u myasthenia gravis. Praha: Karlova univerzita, 2. lékařská fakulta, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství, 2015, s. 90, Vedoucí diplomové práce: Doc. PaedDr. Libuše Smolíková, Ph.D. Abstrakt Myasthenia gravis je autoimunitní onemocnění postihující nervosvalový přenos. Projevuje se svalovou slabostí a únavou, které charakteristicky kolísající a mění se v čase. Mezi nejčastěji postižené svaly patří extraokulární, mimické, orofaryngeální, horních a dolních končetin, respirační. Rizika respiračních obtíží se zvyšují se zhoršujícím se stavem v důsledku svalové slabosti a s nástupem myasthenické krize. Práce je zaměřená na využití respirační fyzioterapie a aerobní pohybové aktivity u pacientů s myasthenia gravis. Cílem práce je ověření účinku respirační fyzioterapie a aerobní pohybové aktivity na zlepšení plicních funkcí a kondice, a tím stabilizace onemocnění. Klíčová slova Myasthenia gravis, neuromuskulární onemocnění, fyzioterapie, respirační fyzioterapie, aerobní pohybová aktivita
Využití fyzioterapie u myasthenia gravis
Ondráčková, Radka ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Myasthenia gravis je autoimunitní onemocnění postihující nervosvalový přenos. Projevuje se svalovou slabostí a únavou, které charakteristicky kolísající a mění se v čase. Mezi nejčastěji postižené svaly patří extraokulární, mimické, orofaryngeální, horních a dolních končetin, respirační. Nutné je vyšetření postižených skupin a zachování funkce respiračních svalů. Rizika respiračních obtíží se zvyšují se zhoršujícím se stavem v důsledku svalové slabosti a s nástupem myasthenické krize. Práce je zaměřená na využití fyzioterapie u pacienta s myasthenií. Dle stavu pacienta lze v terapii využít respirační fyzioterapii, orofaciální stimulaci, kinesio tape. V kazuistice je zmíněná i senzomotorická stimulace a nordic walking na podporu kondice. Cílem léčby je včasná prevence a řešení komplikací. Práce obsahuje kazuistiku pacienta s myasthenií gravis.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.